2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ

Neděle 7. dubna 2024
J 20,19–31

„Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu řekli: ‚Viděli jsme Pána.‘ Odpověděl jim: ‚Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.‘ Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: ‚Pokoj vám.‘ Potom řekl Tomášovi: ‚Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!‘ Tomáš mu odpověděl: ‚Můj Pán a můj Bůh.‘ Ježíš mu řekl: ‚Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.‘“
(J 20,24–29)

Když se ten samý večer onoho „prvního dne v týdnu“, který se stal dnem paschy, zjeví Zmrtvýchvstalý svým učedníkům, nepřichází s prázdnou, ale dává jim dar pokoje: „Šalom!“ V tomto bodě evangelista zmiňuje postavu, která zůstala v celém evangeliu v přítmí: Tomáše. Je jedním z Dvanácti, je součástí Ježíšova společenství, a upozorňuje se na jeho nepřítomnost: „Nebyl s nimi.“ Kde asi byl v tak výjimečný den? Možná někde hlásal evangelium? Vzhledem k jeho odpovědi o tom pochybujeme! Zcela zřejmě nežil v očekávání zprávy o zmrtvýchvstání a naléhavě potřebuje něco hmatatelného: „Dokud se sám osobně nedotknu…, neuvěřím!“ Tomášovým problémem je tedy nevěřícnost a nedůvěra v bratry. A jejich svědectví skutečně nevěří. Nevěřícnost je jako odstředivá síla, která nás vytrhává z komunitního prostředí. Jenže právě tam se Pán projevuje ve svém mystickém těle, kterým je církev. Ježíš pak komunitu navštíví znovu a evangelista upřesňuje: „Byl s nimi i Tomáš.“ Nyní se Tomáš může dotknout Ježíše a z této přímé zkušenosti vytryskne to nejkrásnější vyznání evangelia: „Můj Pán a můj Bůh!“

Zklamání, sklíčenost, nedůvěra… patří k životu a dříve nebo později s nimi budeme konfrontováni všichni. V tomto smyslu jsme všichni „blíženci“ tohoto apoštola, který se jmenuje Didymos, tedy právě blíženec. A jestliže jsme se už od bratří vzdálili, tak se vraťme domů, spolu s ostatními, stejně jako Tomáš!

P. Giuseppe