23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (A)

Neděle 10. září 2023
Mt 18,15-20

„Amen, pravím vám… Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“
(Mt 18,19-20)

„Amen“ je hebrejský výraz, který se v Matoušově evangeliu vyskytuje asi třicetkrát, a když je na začátku Ježíšových rozprav, překládá se také jako „vpravdě“. Dává promluvě slavnostní ráz, ale především naznačuje, že to, co má být řečeno, je hodno víry, je to pravdivé, jisté a závazné pro toho, kdo to vyslovuje, v tomto případě pro samotného Ježíše! Musíme proto věnovat velkou pozornost slovům, která následují po amen. Ježíš mluví o komunitní modlitbě a o podmínkách toho, aby byla účinná:

– Být dva (alespoň!).

– Prosit! Je to podmínka sine qua non, bez jejíhož splnění nic neobdržíme. Prosit nejen o něco, ale o cokoliv! Klidně o velké milosti, uzdravení…

– Shodnout se. Řecké sloveso je sumfonéo, doslova je to harmonické souznění mnoha hudebních nástrojů. Odtud také pochází slovo „symfonie“.

V naší rodinné nebo komunitní modlitbě jsme povoláni „shodnout se“, abychom nebyli „rozladění“. Je to nejchoulostivější aspekt, protože to neznamená pouze jednotu úmyslů a dohodu ohledně prosby, s níž se máme na Otce obrátit, ale také to znamená dosáhnout harmonie mezi účastníky, podílet se na modlitbě toho druhého tím, že opustíme vír svého sobectví, budeme jedno srdce a jedna duše (srov. Sk 4,32); zkrátka „vytvoříme symfonii“.

Sladění našich nástrojů se rovná usmíření, pohledu z očí do očí a otevření našich srdcí, odnětí jakéhokoli břemene nebo stínu, které by mohly modlitbu rozladit. Protože stejně jako se rozladí nástroj, který zůstává na příliš chladném nebo příliš teplém místě, stane se tak i s naším srdcem. Pouze skrze odpuštění a usmíření se naše modlitba stává symfonií, která stoupá k nebi a dává sestoupit vyprošeným milostem. Ježíš to přislíbil tím, že se zavázal svým amen.

Přestaňme tedy žít jako křesťané, kteří rezignovali! Ježíš nás vybízí, abychom prosili společně, shodně, ve shodě a smíru, s důvěrou a jistotou, že to, oč prosíme, dostáváme, protože On prosí Otce s námi.

P. Giuseppe